MacBook Pro a M1 Max velkým triumfem ARM ?

Edit na MacBooku

 


Rodina čipů Apple M1 poslala inženýry společností Intel, AMD a Qualcom zpět k rýsovacímu prknu. Je těžké najít notebook, který by byl tak úsporný a nabízel takový výkon jako jeden z nových MacBooků. To však neznamená, že ARM je odpovědí na všechny problémy světa PC.

Neuvěřitelný výkon

Zpochybňovat výkon nových Maců je zbytečné, zejména těch přenosných. MacBooky s čipem M1 si získaly srdce nadšenců i profesionálů, protože nabízejí nebývalou energetickou účinnost a zároveň neuvěřitelný výkon. Pokud potřebujete přenosný počítač pro profesionální úpravy obsahu YouTube nebo podobné aplikace, MacBook dnes nemá konkurenci. A nové MacBooky Pro s vylepšenou verzí čipu M1 jsou ještě lepší.

Čip M1 vzbuzuje mimořádné vzrušení díky použité architektuře. Při návrhu tohoto SoC Apple vsadil na architekturu licencovanou od společnosti ARM, místo aby se rozhodl pro architekturu x86, která se běžně používá v počítačích. Architektura ARM je mnohem vhodnější pro zařízení, jejichž výkon je omezen jejich velikostí a napájecím článkem. Jako jsou iPhony a iPady a – stále častěji – komponenty velkých datových center, jejichž údržba a chlazení jsou stále náročnější. Svět počítačů se opakovaně pokoušel o náklonnost k ARM, ale nikdy z toho nic významného nevzešlo. Dokud to neudělal Apple.

Od vydání MacBooku s M1 začalo mnoho analytiků a investorů vyzývat společnosti Intel a AMD ke změně strategie. Výkon počítačů Apple měl být důkazem, že architektura x86 je slepou uličkou na cestě vývoje. A že by měl být opuštěn ve prospěch ARM. To vše kvůli jediné produktové řadě, kterou je Apple MacBook. Až na to, že to je jen jeden úhel pohledu. Je tu ještě jeden, ve kterém nejde o x86, ale o Intel, který z toho vychází docela bledě. A to je zásadní rozdíl.

ARM není lékem na všechno zlo

MacBooky nejsou jediné komerčně dostupné počítače s procesory architektury ARM. Ještě před uvedením nových notebooků Apple na trh jste si mohli koupit notebooky a tablety s operačním systémem Windows 10 nebo Chrome OS s čipy Qualcom, které rovněž využívají architekturu ARM. Nejenže jim chybí přístup křemíkového výtvoru společnosti Apple, ale nemají ani šanci proti procesorům Intel a AMD, alespoň co se týče výkonu. Není to tedy ARM, který je hlavní předností Apple Silicon. iPad nezvítězil na trhu s tablety díky svému procesoru. Rozhodly o tom jiné faktory.

Ať se podíváte kamkoli, čipy x86 byly vždy výkonnější než ekvivalenty ARM. Úsporný čip Intel Core M dosahuje několikanásobně vyššího výkonu než čip ARM společnosti Apple v iPadu Air. Po mnoho let byly čipy x86 v osobních počítačích ve všech ohledech lepší než čipy ARM. Apple vytvořil jeden čip ARM ve třech variantách, který poprvé změnil poměr sil v žebříčku, a už se mluví o konci x86 ? To je velmi impulzivní reakce.

Proč je konkurence tak mizerná ?

Jak je možné, že procesory Apple vyráběné 5nanometrovým procesem, s unifikovanou pamětí a pro ně optimalizovaným operačním systémem dokázaly porazit konkurenci od Intelu ? Je třeba si uvědomit, že Apple porazil konkurenci s procesory vyrobenými 14nanometrovou, tedy o dvě generace starší technologií, s mikroarchitekturou, která nebyla šest let výrazně upravována. Inženýři společnosti Apple odvedli skvělou práci a nikdo jim ji nemůže vzít. Jejich soupeřem však byl pomalý obr, který se teprve vzpamatovával z úderu, který mu zasadila dosud opomíjená AMD.

Výsledky benchmarků čipu Core i9 12900HK je třeba brát za bernou minci. Z měření není jasné, jak dlouho budou vybavené počítače schopny pracovat na baterie. Není ani jasné, jak dlouho budou schopny udržet výkon prokázaný v testech kvůli možným problémům s odváděním tepla. Ale i když se praxe rozchází s teoretickým výkonem – a Apple M1 Max bude v praxi stále lepší volbou – dramatický rozdíl se již smazal. A to sotva rok po vydání prvních verzí Apple M1.


 


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.



Nahoru - Na začátek